2. 1. 2020

Vzhledem k vývoji jsme s remízou spokojeni, říká tradiční účastník derby Ivo Ulich

Nedílnou součástí slávistické sestavy pod taktovkou manažera Jana Mareše je pětačtyřicetiletý záložník Ivo Ulich. Bývalý český reprezentant byl hodně vidět také při Silvestrovském derby internacionálů poslední den roku 2019. Sešívaní chtěli vrátit svému odvěkému rivalovi porážky z předchozích dvou let. Slavie v utkání dvakrát vedla, přesto byla k vítězství blíže Sparta, která v závěru Lafatou neproměnila penaltu. „Sparta měla více penalt a díky té jedné neproměněné skončil zápas remízou 3:3,“ řekl chvíli po skončení zápasu Ulich. Vstup do utkání měla Slavia impozantní, hned v 1. minutě se totiž Pešírem dostala do vedení. Po vyrovnání Kolouška vrátil červenobílým vedení Skácel, i tento náskok však Sparta Kollerem smazala. Ve druhém poločase padlo po jedné brance na obou stranách. „Vzhledem k vývoji utkání jsme s remízou spokojeni,“ hodnotil utkání Ivo Ulich. „Sparta měla více penalt a díky té jedné neproměněné skončilo utkání remízou 3:3,“ doplnil a připojil ještě jeden postřeh: „Druhý poločas se mi zdál taktičtější a opatrnější, než tomu bylo v předchozích letech.“ Sparťané nasbírali v zápase šest rohových kopů, a tak si kanonýr David Lafata postavil dvakrát míč na penaltový puntík. Jednou nezaváhal, podruhé se zaskvěl brankář Winter. Také slávističtí hráči měli výhodu pokutového kopu a Skácel byl neomylný. Ke druhé penaltě a naplnění silvestrovského pravidla, které zní: tři rohy – desítka, scházel slávistickému týmu jeden rohový kop a výběr Jana Mareše to moc dobře věděl. „Je pravda, že jsme se o ten roh snažili. Říkali jsme si také, že musíme vystřelit, někdo by třeba tu střelu zblokoval a byl by z toho ten třetí roh. Bohužel to ale nevyšlo,“ hořce se usmál Ulich. Ten litoval své neproměněné šance ze samého závěru utkání. „Přehazoval jsem brankáře, ale přehodil jsem i bránu,“ řekl. Atmosféra na slávistické umělce byla, ostatně jako každým rokem, skvělá, čehož si všiml i rodák z východočeského Opočna. „Divácká účast i atmosféra byla velice dobrá na to, jaká je zima. Byla období, kdy tu bylo rozhodně tepleji a svítilo sluníčko,“ zvedl oči k obloze. Samotný Ulich již v žádném fotbalovém klubu nepůsobí, a tak kopačky obouvá jen v utkání staré gardy. „Musím říci, že jsem asi dva měsíce nehrál, a to je samozřejmě znát. Proti klukům, kteří hrají pravidelně, je to pochopitelně těžší,“ ušklíbl se někdejší záložník Hradce Králové, pražské Slavie či německého Mönchengladbachu. Iva Ulicha nyní uvidíme s fotbalovým míčem u nohy snad jen právě při Silvestrovském derby. Co ale živí tohoto hráče, který na přelomu tisíciletí bavil fanoušky svými technickými kousky? „Máme rodinnou firmu na výrobu dveřních a okenních klik. Vybudovali jsme hezkou, moderní fabriku ve východočeské Dobrušce,“ je právem pyšný na svoji firmu, jejíž výrobky zdobí dveře nejen v tuzemsku, ale i v celé Evropě.