Foto: Silvestrovské derby
Nejlepší sparťanský veterán Budka: Každé ocenění v dresu Sparty je pro mě velká pocta

2. 1. 2015

Nejlepší sparťanský veterán Budka: Každé ocenění v dresu Sparty je pro mě velká pocta

Tradiční předehrou silvestrovskému derby internacionálů bylo již po třinácté utkání veteránských týmů nad 45 let. Podobně jako v mladší kategorii si soupeři nic nedarují, emoce už jsou ovšem poněkud umírněnější. Letos se z veteránského vítězství radovala Slavia, jež má oproti soupeři z Letné na kontě o tři výhry víc. V červenobílém dresu bratři Herdové nebo Pavel Řehák, v dresu Sparty Boris Kočí i Július Bielik. Takové legendy a mnohé další bavily diváky v rámci veteránského silvestrovského derby, které v Edenu ovládla po výsledku 4:3 Slavia. „Bylo to zase menším rozdílem než minulý rok, takže každý rok se trochu zlepšujeme. Letos jsme tu měli několik zajímavých momentů, trefili jsme břevno, ale bohužel to tam nespadlo,“hodnotil sparťan Václav Budka, který se gólem a asistencí neúspěšně pokoušel odvrátit již pátou porážku ve dvanáctileté historii veteránských klání. „Slavia je vždy o ten krůček lepší, a proto vyhrává.“ Ani těsná porážka však Václavu Budkovi jeho pocity z vydařené akce nezkazila: „Každé derby je nádherné. Se spoluhráči ze Sparty se sice vídáme, když spolu přes rok chodíme hrát, ale i hráče ze Slavie vždy vidím rád. Na závěr roku je to tady vždy fantastické,“ neskrýval nadšení z dalšího ročníku tradičního fotbalového klání. Václav Budka přišel do Sparty v roce 1993 z Jablonce a na pražské Letné získal dva tituly pro mistra ligy. Vysloužil si navíc zajímavé angažmá v Belgii, kde po odchodu ze Sparty hrál čtyři roky za tamní Lokeren. Závěr roku 2014 si kromě jiného osladil i individuální cenou pro nejlepšího hráče Sparty: „Moc si toho vážím. Každé podobné ocenění je krásné, zvlášť v dresu Sparty. Je to velká pocta,“rozplýval se Budka nad svou cenou v podobě krabice ovoce a lahví piva. „Ovoce se tu vždy rozdá v šatně klukům, aby měli nějaký ten vitamín na cestu. To pivo si ale nechám,“ přiznal na závěr s úsměvem Václav Budka.