28. 12. 2016

Cestovali jsme celou noc, říká nejlepší střelec druhého Prešova Puhák

Tradičně bývá jedním z nejnebezpečnějších hráčů jediného zahraničního účastníka – slovenského Prešova. Pětačtyřicetiletý, postavou nevelký, Ľubomír Puhák se i tentokrát stal nejlepším střelcem svého týmu. Vstřelil osm branek a do posledního zápasu bojoval se sparťanským Straceným a slávistou Filingerem o trofej pro nejlepšího střelce. Na ni nedosáhl, stejně tak jako Prešov na prvenství. I druhé místo je ale pro geograficky nejvzdálenějším tým velmi pěkným vysvědčením. Více než šest stovek kilometrů. Taková vzdálenost dělí město z východu Slovenska a hlavní město České republiky Prahu. A přesně takovou štreku museli urazit prešovští fotbalisté v čele s Ľubomírem Puhákem. „Jsme unavení. Cestovali jsme celou noc,“ říká Puhák v úvodu. Jeho tým však v letošním roce prvně zvolil cestu po železnici, nikoliv po silnici, jak tomu bylo v letech minulých. „Poprvé jsme jeli vlakem. Vyjížděli jsme o půlnoci a prakticky jsme nespali, to se ani nedá. Kdysi jsme jezdili buď autobusem či auty a spali na hotelu,“ vrací se k minulým ročníkům. Cesta trvající téměř osm hodin se však na prešovských fotbalistech překvapivě nepodepsala. „Pochopitelně jsme se začátku turnaje obávali, avšak porazili jsme Slavii. Jdeme zápas od zápasu, a i když jsme měli několikrát štěstí, vždy se nám podařilo vyhrát,“ říkal Puhák před závěrečnými dvěma zápasy, ve kterých jeho tým čekali pražští soupeři – Bohemians a Sparta. „V utkání se Spartou se, dle mého názoru, rozhodne, kdo letos vyhraje,“ věděl Puhák. Prešovští zaváhali hned v zápase proti klokanům z Vršovic, když pouze remizovali 1:1, následně nestačili ani na Spartu, se kterou prohráli 0:3. I přesto skončili na velmi pěkné druhé příčce. Ani jejich nejvýraznější hráč Ľubomír Puhák nakonec zcela neslavil. Ve střelecké tabulce se před něho dostali jak sparťan Stracený, tak i hráč pražské Slavie Filinger. „Pro mě je důležitější, abychom byli úspěšní jako tým, než nějaká osobní statistika,“ přiznal sympaticky. Bývalý hráč českých klubů – Turnova, Vítkovic či prvoligové Opavy – následně také prozradil, čím se živí v civilním životě. „Stále se pohybuji u fotbalu. Trénuji v třetiligovém Sabinově. Není to tam ale jednoduché, zejména kvůli financím. Právě peníze jsou na východě Slovenska problémem,“ zakončuje toto povídání.